ವಸ್ತುಗಳ ಅಂತರಜಾಲ

ಪ್ರತಿದಿನ ಭೌತಿಕ ವಸ್ತುಗಳನ್ನು ಸಂಪರ್ಕಿಸುವ ಉದ್ದೇಶಿತ ಅಂತರಜಾಲ-ರೀತಿಯ ರಚನೆ

ವಸ್ತುಗಳ ಅಂತರಜಾಲ (ಇಂಟರ್ನೆಟ್ ಆಫ್ ಥಿಂಗ್ಸ್ (IoT)) ಎಂದರೆ ಸಂವೇದಕಗಳು, ಸಂಸ್ಕರಣಾ ಸಾಮರ್ಥ್ಯ, ತಂತ್ರಾಂಶ ಮತ್ತು ಅಂತರಜಾಲ ಅಥವಾ ಇತರ ಸಂವಹನ ಜಾಲಗಳ ಮೂಲಕ ಇತರ ಸಾಧನಗಳು ಮತ್ತು ವ್ಯವಸ್ಥೆಗಳೊಂದಿಗೆ ದತ್ತವನ್ನು ಸಂಪರ್ಕಿಸುವ ಮತ್ತು ವಿನಿಮಯ ಮಾಡುವ ಇತರ ತಂತ್ರಜ್ಞಾನಗಳೊಂದಿಗೆ ಇರುವ ಭೌತಿಕ ವಸ್ತುಗಳು (ಅಥವಾ ಅಂತಹ ವಸ್ತುಗಳ ಗುಂಪುಗಳನ್ನು) ಎಂದು ವಿವರಿಸಬಹುದು.[೧][೨][೩][೪][೫] "ವಸ್ತುಗಳ ಅಂತರಜಾಲ" ವನ್ನು ತಪ್ಪಾಗಿ ಪರಿಗಣಿಸುವ ಸಾದ್ಯತೆ ಇದೆ. ಏಕೆಂದರೆ ಇಲ್ಲಿ, ಸಾಧನಗಳು ಸಾರ್ವಜನಿಕ ಅಂತರಜಾಲಕ್ಕೆ ಸಂಪರ್ಕಗೊಳ್ಳುವ ಅಗತ್ಯವಿಲ್ಲ, ಅವುಗಳು ಕೇವಲ ಜಾಲಬಂಧ ಸಂಪರ್ಕ ಹೊಂದಿರಬೇಕು [೬] ಮತ್ತು ಪ್ರತ್ಯೇಕವಾಗಿ ವಿಳಾಸವನ್ನು ಹೊಂದಿರಬೇಕು.[೭][೮]

ಸರ್ವತ್ರ ಕಂಪ್ಯೂಟಿಂಗ್, ಸರಕು ಸಂವೇದಕಗಳು, ಹೆಚ್ಚು ಶಕ್ತಿಯುತವಾದ ಎಂಬೆಡೆಡ್ ಸಿಸ್ಟಮ್‌ಗಳು ಮತ್ತು ಯಂತ್ರ ಕಲಿಕೆ ಸೇರಿದಂತೆ ಬಹು ತಂತ್ರಜ್ಞಾನಗಳ ಒಮ್ಮುಖದಿಂದಾಗಿ ಕ್ಷೇತ್ರವು ವಿಕಸನಗೊಂಡಿದೆ.[೯] ಎಂಬೆಡೆಡ್ ಸಿಸ್ಟಮ್‌ಗಳ ಸಾಂಪ್ರದಾಯಿಕ ಕ್ಷೇತ್ರಗಳು, ನಿಸ್ತಂತು ಸಂವೇದಕ ಜಾಲಬಂಧಗಳು, ನಿಯಂತ್ರಣ ವ್ಯವಸ್ಥೆಗಳು, ಯಾಂತ್ರೀಕೃತಗೊಂಡ (ಮನೆ ಮತ್ತು ಕಟ್ಟಡ ಯಾಂತ್ರೀಕೃತಗೊಂಡ ಸೇರಿದಂತೆ), ಸ್ವತಂತ್ರವಾಗಿ ಮತ್ತು ಸಾಮೂಹಿಕವಾಗಿ ವಸ್ತುಗಳ ಅಂತರಜಾಲ ಅನ್ನು ಸಕ್ರಿಯಗೊಳಿಸುತ್ತದೆ.[೧೦] ಗ್ರಾಹಕ ಮಾರುಕಟ್ಟೆಯಲ್ಲಿ, ವಸ್ತುಗಳ ಅಂತರಜಾಲ ತಂತ್ರಜ್ಞಾನವು "ಸ್ಮಾರ್ಟ್ ಹೋಮ್" ಪರಿಕಲ್ಪನೆಗೆ ಸಂಬಂಧಿಸಿದ ಉತ್ಪನ್ನಗಳಿಗೆ ಸಮಾನಾರ್ಥಕವಾಗಿದೆ. ಇದರಲ್ಲಿ ಸಾಧನಗಳು ಮತ್ತು ಉಪಕರಣಗಳು (ಉದಾಹರಣೆಗೆ ಬೆಳಕಿನ ನೆಲೆವಸ್ತುಗಳು, ಥರ್ಮೋಸ್ಟಾಟ್‌ಗಳು, ಗೃಹ ಭದ್ರತಾ ವ್ಯವಸ್ಥೆಗಳು, ಕ್ಯಾಮೆರಾಗಳು ಮತ್ತು ಇತರ ಗೃಹೋಪಯೋಗಿ ಉಪಕರಣಗಳು) ಒಂದನ್ನು ಅಥವಾ ಹೆಚ್ಚು, ಒಂದೇ ಪರಿಸರದಲ್ಲಿರುವ ವ್ಯವಸ್ಥೆಗಳನ್ನು , ಬೆಂಬಲಿಸುತ್ತದೆ ಮತ್ತು ಅವುಗಳನ್ನು ಆ ಪರಿಸರ ವ್ಯವಸ್ಥೆಗೆ ಸಂಬಂಧಿಸಿದ ಸಾಧನಗಳಾದ ಸ್ಮಾರ್ಟ್‌ಫೋನ್‌ಗಳು ಮತ್ತು ಸ್ಮಾರ್ಟ್ ಸ್ಪೀಕರ್‌ಗಳ ಮೂಲಕ ನಿಯಂತ್ರಿಸಬಹುದು. ವಸ್ತುಗಳ ಅಂತರಜಾಲ ಅನ್ನು ಆರೋಗ್ಯ ವ್ಯವಸ್ಥೆಯಲ್ಲಿಯೂ ಬಳಸಲಾಗುತ್ತದೆ.[೧೧]

ವಿಶೇಷವಾಗಿ ಗೌಪ್ಯತೆ ಮತ್ತು ಭದ್ರತೆಯ ಕ್ಷೇತ್ರಗಳಲ್ಲಿ "ವಸ್ತುಗಳ ಅಂತರಜಾಲ" ತಂತ್ರಜ್ಞಾನಗಳು ಮತ್ತು ಉತ್ಪನ್ನಗಳ ಬೆಳವಣಿಗೆಯಲ್ಲಿನ ಅಪಾಯಗಳ ಬಗ್ಗೆ ಬಹಳ ಕಾಳಜಿ ಇದೆ, ಮತ್ತು ಇದರ ಪರಿಣಾಮವಾಗಿ, ಈ ಕಾಳಜಿಗಳನ್ನು ಪರಿಹರಿಸಲು ಅಂತರರಾಷ್ಟ್ರೀಯ ಮತ್ತು ಸ್ಥಳೀಯ ಮಾನದಂಡಗಳ ಅಭಿವೃದ್ಧಿ, ಮಾರ್ಗಸೂಚಿಗಳು ಮತ್ತು ನಿಯಂತ್ರಣ ಚೌಕಟ್ಟುಗಳು ಸೇರಿದಂತೆ ಉದ್ಯಮ ಮತ್ತು ಸರ್ಕಾರಿ ಕ್ರಮಗಳು ಪ್ರಾರಂಭವಾಗಿವೆ.

ಚರಿತ್ರೆ ಬದಲಾಯಿಸಿ

ಚತುರ ಸಾಧನ(ಸ್ಮಾರ್ಟ ಡಿವೈಸಸ್)ಗಳ ಜಾಲಬಂಧ(ನೆಟ್‌ವರ್ಕ್‌)ದ ಮುಖ್ಯ ಪರಿಕಲ್ಪನೆಯನ್ನು ೧೯೮೨ ರಲ್ಲಿ ಚರ್ಚಿಸಲಾಯಿತು, ಕಾರ್ನೆಗೀ ಮೆಲನ್ ವಿಶ್ವವಿದ್ಯಾಲಯದಲ್ಲಿ ಮಾರ್ಪಡಿಸಿದ ಕೋಕಾ-ಕೋಲಾ ವಿತರಣಾ ಯಂತ್ರವು ಮೊದಲ ಅರ್ಪಾನೆಟ್(ARPANET)[೧೨]-ಸಂಪರ್ಕಿತ ಸಾಧನವಾಗಿದ್ದು, ಅದರ ದಾಸ್ತಾನು ಮತ್ತು ಹೊಸದಾಗಿ ಲೋಡ್ ಮಾಡಲಾದ ಪಾನೀಯಗಳು ಶೀತವೋ ಇಲ್ಲವೋ ಎಂದು ವರದಿ ಮಾಡಲು ಸಾಧ್ಯವಾಗುತ್ತಿತ್ತು.[೧೩]ಮಾರ್ಕ್ ವೀಸರ್ ಅವರ 1991 ರ ಸರ್ವತ್ರ ಗಣಕೀಕರಣದ ಮೇಲಿನ "ದಿ ಕಂಪ್ಯೂಟರ್ ಆಫ್ ದಿ ೨೧ ಸೆಂಚುರಿ(The Computer of the 21st Century)" ಪ್ರಬಂಧ ಮತ್ತು ಹಾಗೆಯೇ ಯುಬಿಕಾಂಪ್(UbiComp) ಮತ್ತು ಪರ್ಕಾಂ(PerCom)ನಂತಹ ಶೈಕ್ಷಣಿಕ ಸ್ಥಳಗಳು ವಸ್ತುಗಳ ಅಂತರಜಾಲದ ಸಮಕಾಲೀನ ದೃಷ್ಟಿಯನ್ನು ನಿರ್ಮಿಸಿದವು.[೧೪][೧೫]೧೯೯೪ ರಲ್ಲಿ, ರೆಜಾ ರಾಜಿ ಐಇಇಇ ಸ್ಪೆಕ್ಟ್ರಮ್‌(IEEE Spectrum)ನಲ್ಲಿ ಪರಿಕಲ್ಪನೆಯನ್ನು "ದತ್ತಗಳ ಸಣ್ಣ ಪೊಟ್ಟಣಗಳು ದೊಡ್ಡ ನೋಡ್‌ಗಳಿಗೆ ಚಲಿಸುವಿಕೆಯಿಂದ, ಗೃಹೋಪಯೋಗಿ ಉಪಕರಣಗಳಿಂದ ಸಂಪೂರ್ಣವಾಗಿ ಕಾರ್ಖಾನೆಗಳಿಗೆ ಎಲ್ಲವನ್ನೂ ಸಂಯೋಜಿಸಲು ಮತ್ತು ಸ್ವಯಂಚಾಲಿತಗೊಳಿಸುವುದು" ಎಂದು ವಿವರಿಸಿದರು.[೧೬]೧೯೯೩ ಮತ್ತು ೧೯೯೭ ರ ನಡುವೆ, ಹಲವಾರು ಕಂಪನಿಗಳು, ೧೯೯೯ ರಲ್ಲಿ ಮೈಕ್ರೋಸಾಫ್ಟ್‌ನ ದಾವೋಸ್‌ನಲ್ಲಿ ನಡೆದ ವಿಶ್ವ ಆರ್ಥಿಕ ವೇದಿಕೆಯಲ್ಲಿ ಪ್ರಸ್ತುತಪಡಿಸಿದ "ಸಿಕ್ಸ್ ವೆಬ್ಸ್(Six Webs)" ಚೌಕಟ್ಟಿನ ಭಾಗವಾಗಿ ಬಿಲ್ ಜಾಯ್ ಸಾಧನದಿಂದ ಸಾಧನಕ್ಕೆ ಸಂವಹನವನ್ನು ಕಲ್ಪಿಸಿದಾಗ ಈ ಕ್ಷೇತ್ರವು ವೇಗವನ್ನು ಪಡೆಯಿತು.[೧೭]

"ವಸ್ತುಗಳ ಅಂತರಜಾಲ(ಇಂಟರ್ನೆಟ್ ಆಫ್ ಥಿಂಗ್ಸ್)" ಪರಿಕಲ್ಪನೆ ಮತ್ತು ಪದವು ಮೊದಲ ಬಾರಿಗೆ ಸೆಪ್ಟೆಂಬರ್ ೧೯೮೫ ರಲ್ಲಿ ಪ್ರಕಟವಾದ ವಾಷಿಂಗ್ಟನ್, ಡಿ.ಸಿ.ಯಲ್ಲಿನ ಕಾಂಗ್ರೆಷನಲ್ ಬ್ಲ್ಯಾಕ್ ಕಾಕಸ್ ಫೌಂಡೇಶನ್ ೧೫ನೇ ವಾರ್ಷಿಕ ಶಾಸಕಾಂಗ ವಾರಾಂತ್ಯದಲ್ಲಿ ಪೀಟರ್ ಟಿ. ಲೆವಿಸ್ ಮಾಡಿದ ಭಾಷಣದಲ್ಲಿ ಕಾಣಿಸಿಕೊಂಡಿತು.[೧೮] ಲೆವಿಸ್ ಪ್ರಕಾರ, "ವಸ್ತುಗಳ ಅಂತರಜಾಲ(ಇಂಟರ್‌ನೆಟ್ ಆಫ್ ಥಿಂಗ್ಸ್) ದೂರಸ್ಥ ಮೇಲ್ವಿಚಾರಣೆ, ಸ್ಥಿತಿ, ಕುಶಲತೆ ಮತ್ತು ಅಂತಹ ಸಾಧನಗಳ ಪ್ರವೃತ್ತಿಗಳ ಮೌಲ್ಯಮಾಪನವನ್ನು ಸಕ್ರಿಯಗೊಳಿಸಲು ಸಂಪರ್ಕಿಸಬಹುದಾದ ಸಾಧನಗಳು ಮತ್ತು ಸಂವೇದಕಗಳೊಂದಿಗೆ ಜನರು, ಪ್ರಕ್ರಿಯೆಗಳು ಮತ್ತು ತಂತ್ರಜ್ಞಾನದ ಏಕೀಕರಣವಾಗಿದೆ."

"ಇಂಟರ್ನೆಟ್ ಆಫ್ ಥಿಂಗ್ಸ್" ಎಂಬ ಪದವನ್ನು ೧೯೯೯ ರಲ್ಲಿ ಎಮ್ಐಟಿ ಯ ಆಟೋ-ಐಡಿ ಸೆಂಟರ್‌ನ ನಂತರ ಪ್ರಾಕ್ಟರ್ & ಗ್ಯಾಂಬಲ್‌ನ ಕೆವಿನ್ ಆಷ್ಟನ್ ಅವರು ಸ್ವತಂತ್ರವಾಗಿ ಸೃಷ್ಟಿಸಿದರು,[೧೯] ಆದರೂ ಅವರು "ಇಂಟರ್ನೆಟ್ ಫಾರ್ ಥಿಂಗ್ಸ್" ಎಂಬ ಪದಗುಚ್ಛವನ್ನು ಬಯಸುತ್ತಾರೆ.[೨೦] ಆ ಸಮಯದಲ್ಲಿ, ಅವರು ರೇಡಿಯೋ-ಫ್ರೀಕ್ವೆನ್ಸಿ ಐಡೆಂಟಿಫಿಕೇಶನ್ (RFID) ಅನ್ನು ವಸ್ತುಗಳ ಇಂಟರ್ನೆಟ್‌ಗೆ ಅತ್ಯಗತ್ಯವೆಂದು ವೀಕ್ಷಿಸಿದರು,[೨೧]ಇದು ಕಂಪ್ಯೂಟರ್‌ಗಳು ಎಲ್ಲಾ ವೈಯಕ್ತಿಕ ವಿಷಯಗಳನ್ನು ನಿರ್ವಹಿಸಲು ಅನುವು ಮಾಡಿಕೊಡುತ್ತದೆ.[೨೨][೨೩][೨೪] ಜನರು ಮತ್ತು ವಸ್ತುಗಳ ನಡುವೆ ಮತ್ತು ವಸ್ತುಗಳ ನಡುವೆ ಹೊಸ ರೀತಿಯ ಸಂವಹನವನ್ನು ಸಕ್ರಿಯಗೊಳಿಸಲು ವಿವಿಧ ಗ್ಯಾಜೆಟ್‌ಗಳು ಮತ್ತು ದೈನಂದಿನ ಅಗತ್ಯತೆಗಳಲ್ಲಿ ಅಲ್ಪ-ಶ್ರೇಣಿಯ ಮೊಬೈಲ್ ಟ್ರಾನ್ಸ್‌ಸಿವರ್‌ಗಳನ್ನು ಎಂಬೆಡ್ ಮಾಡುವುದು ವಸ್ತುಗಳ ಅಂತರಜಾಲದ ಮುಖ್ಯ ವಿಷಯವಾಗಿದೆ.[೨೫]

ಉಲ್ಲೇಖಗಳು ಬದಲಾಯಿಸಿ

  1. Gillis, Alexander (2021). "What is internet of things (IoT)?". IOT Agenda. Retrieved 17 August 2021.
  2. Brown, Eric (20 September 2016). "21 Open Source Projects for IoT". Linux.com. Retrieved 23 October 2016.
  3. "Internet of Things Global Standards Initiative". ITU. Retrieved 26 June 2015.
  4. Hendricks, Drew. "The Trouble with the Internet of Things". London Datastore. Greater London Authority. Retrieved 10 August 2015.
  5. Shafiq, Muhammad; Gu, Zhaoquan; Cheikhrouhou, Omar; Alhakami, Wajdi; Hamam, Habib (2022-08-03). "The Rise of "Internet of Things": Review and Open Research Issues Related to Detection and Prevention of IoT-Based Security Attacks". Wireless Communications and Mobile Computing (in ಇಂಗ್ಲಿಷ್). 2022: e8669348. doi:10.1155/2022/8669348. ISSN 1530-8669.
  6. Beal, Vangie (1996-09-01). "What is a Network?". Webopedia (in ಅಮೆರಿಕನ್ ಇಂಗ್ಲಿಷ್). Retrieved 2022-11-22.
  7. Internet of things and big data analytics toward next-generation intelligence. Nilanjan Dey, Aboul Ella Hassanien, Chintan Bhatt, Amira Ashour, Suresh Chandra Satapathy. Cham, Switzerland. 2018. p. 440. ISBN 978-3-319-60435-0. OCLC 1001327784.{{cite book}}: CS1 maint: location missing publisher (link) CS1 maint: others (link)
  8. "Forecast: The Internet of Things, Worldwide, 2013". Gartner (in ಇಂಗ್ಲಿಷ್). Retrieved 2022-03-03.
  9. Hu, J.; Niu, H.; Carrasco, J.; Lennox, B.; Arvin, F., "Fault-tolerant cooperative navigation of networked UAV swarms for forest fire monitoring" Aerospace Science and Technology, 2022.
  10. Hu, J.; Lennox, B.; Arvin, F., "Robust formation control for networked robotic systems using Negative Imaginary dynamics" Automatica, 2022.
  11. Laplante, Phillip A.; Kassab, Mohamad; Laplante, Nancy L.; Voas, Jeffrey M. (2018). "Building Caring Healthcare Systems in the Internet of Things". IEEE Systems Journal. 12 (3): 3030–3037. Bibcode:2018ISysJ..12.3030L. doi:10.1109/JSYST.2017.2662602. ISSN 1932-8184. PMC 6506834. PMID 31080541.
  12. "The "Only" Coke Machine on the Internet". Carnegie Mellon University. Retrieved 10 November 2014.
  13. "Internet of Things Done Wrong Stifles Innovation". InformationWeek. 7 July 2014. Retrieved 10 November 2014.
  14. Mattern, Friedemann; Floerkemeier, Christian (2010). "From the Internet of Computer to the Internet of Things" (PDF). Informatik-Spektrum. 33 (2): 107–121. Bibcode:2009InfSp..32..496H. doi:10.1007/s00287-010-0417-7. hdl:20.500.11850/159645. S2CID 29563772. Retrieved 3 February 2014.
  15. Weiser, Mark (1991). "The Computer for the 21st Century" (PDF). Scientific American. 265 (3): 94–104. Bibcode:1991SciAm.265c..94W. doi:10.1038/scientificamerican0991-94. Archived from the original (PDF) on 11 March 2015. Retrieved 5 November 2014.
  16. Raji, R.S. (1994). "Smart networks for control". IEEE Spectrum. 31 (6): 49–55. doi:10.1109/6.284793. S2CID 42364553.
  17. Pontin, Jason (29 September 2005). "ETC: Bill Joy's Six Webs". MIT Technology Review. Retrieved 17 November 2013.
  18. "CORRECTING THE IOT HISTORY". CHETAN SHARMA. 14 March 2016. Retrieved 1 June 2021.
  19. Ashton, K. (22 June 2009). "That 'Internet of Things' Thing". Retrieved 9 May 2017.
  20. "Peter Day's World of Business". BBC World Service. BBC. Retrieved 4 October 2016.
  21. Magrassi, P. (2 May 2002). "Why a Universal RFID Infrastructure Would Be a Good Thing". Gartner research report G00106518.
  22. Magrassi, P.; Berg, T (12 August 2002). "A World of Smart Objects". Gartner research report R-17-2243. Archived from the original on 3 October 2003.
  23. Commission of the European Communities (18 June 2009). "Internet of Things – An action plan for Europe" (PDF). COM(2009) 278 final.
  24. Wood, Alex (31 March 2015). "The internet of things is revolutionizing our lives, but standards are a must". The Guardian.
  25. Stallings, William (2016). Foundations of modern networking : SDN, NFV, QoE, IoT, and Cloud. Florence Agboma, Sofiene Jelassi. Indianapolis, Indiana. ISBN 978-0-13-417547-8. OCLC 927715441.{{cite book}}: CS1 maint: location missing publisher (link)